On by to měl být vlastně spíš „příběh Kutílka“ než jen kutila, protože „Kutílek“ to je název kroužku pro předškolní děti, díky kterému knížka Malý kutil i tato stránka vlastně ve skutečnosti vznikla.
Když jsem byl totiž v roce 2009 osloven s tím, jestli bych nechtěl v jednom pražském rodinném centru vést kroužek pro předškolní děti, ve kterém by se pracovalo s nářadím, tvářil jsem se trošku nedůvěřivě. Jsem sice rozený pražák, ale odchovaný v 80. letech 20. století na malém moravském městě. Přišlo my tedy normální, že s takovými věcmi děti běžně přicházejí do styku doma a moc jsem nechápal, koho by podobný kroužek mohl zajímat. Bylo mi však rychle vysvětleno, že je tady „nová doba“ a že ve školách již není delší dobu po pracovním vyučování vidu ani slechu. Navíc městští tatínci již prý na takové aktivity prostě nemají čas, schopnosti a bohužel ani příležitost.
Slovo dalo slovo a já jsem se jako čerstvý absolvent rekvalifikačního kurzu pro lektory v rodinných centrech pustil do vymýšlení takového kroužku. Netrvalo dlouho a od začátku následujícího roku jsme v rodinném centru Paleček kutilský kroužek pro předškolní děti skutečně otevřeli. Děti se v kroužku přirozeně seznamovaly se skutečným nářadím, s rodiči vyráběly a kutily, a tak jsme kroužku začali říkat „Kutílek“.
“Když vám nejde něco povolit, tak zkuste točit na opačnou stranu. Pak to většinou jde…”
Vojtěch Pavelčík
